Když chcete v rokenrolu něco předvést, musíte se to naučit. Tedy – nejen že si člověk musí předem vyzkoušet a natrénovat jednotlivé kroky a akroby, ale také je potřeba domluvit se s partnerkou či partnerem na pořadí, co napřed a co potom. Na rozdíl od klasických společenských tanců nebo i svého předchůdce – lindy-hopu – rokenrol se nedá tančit stylem leader-follower. Tedy tak, že jeden (obvykle tanečník) vede a druhý (obvykle tanečnice) následuje. Dá se to při takzvané „krokovce“, tedy tam kde nejsou akrobatické prvky. Ale v okamžiku kdy přijdou akroby a tanečnice se ocitá nad zemí, tak je potřeba, aby oba taneční partneři moc dobře věděli co přijde a na co se mají připravit.
A tím se dostávám k titulnímu pojmu tohoto příspěvku: SESTAVA. Když chcete v rokenrolu něco předvést, tak si nacvičíte sestavu a tu pak předvádíte. Na závodech, na plesech jako předtančení a tak všelijak podobně. Dá se předvést ve dvou lidech tak jak to vidíte na videu, ale když se sejde víc párů, je to přeci jen lepší podívaná. To co vidíte je takový zárodek sestavy, který bychom se rádi naučili pokud možno bez velkých chyb, ve větším počtu, v rytmu a hlavně ve zdraví. Držte nám palce.
Tady je stejná sestava, jen je natočená o několik dní dříve a hlavně na opačné straně tělocvičny. Člověk by nevěřil jaký je to rozdíl. Byli jsme zvyklí trénovat čelem k zrcadlové stěně. Obrátili jsme se k zrcadlům zády a… najednou se člověk cítí úplně ztracený. Dalo to chvíli práce než jsme se trochu zorientovali.