Letadýlko

Tomuhle říkáme „letadýlko“. Dumal jsem, jak to napsat, protože „letadýlko“ sice používáme, ale zní to hodně nespisovně. „Letadélko“ ale zní zase až moc spisovně. A „malé letadlo“ nezní vůbec. Takže „letadýlko“.

A k čemu je to dobré? Není to součást rokenrolu jako tance, ale patří to k tréningu. Na první pohled to může vypadat, že se zapotí hlavně tanečník, který leží na zádech a vzpírá tanečnici. Ale ani tanečnice to nemá jednoduché. Musí být hodně zpevněná a rukama se vyvažuje. A není to to úplně triviální vyvažování. Je totiž kontraintuitivní.

Protože: když tanečnice přepadává dopředu (doslova na ústa), musí dát ruce dozadu. Fyzikálně je to samozřejmé, ale naše instinkty nás vedou k ochraně chrupu, což je třeba potlačit. Takže je to cvičení pro všechny zúčastněné.